Dolly konečně dohárala a tak si mohli po třech týdnech zase s Pepou pořádně zadivočit. Museli jsme je nechat vyřádit, jinak by s nimi nebylo k žití (a cestování už vůbec ne! :o)

Na sobotu 6.9.2008 jsme si naplánovali výlet na Lipno. Konalo se tam Mistrovství republiky ve vodním slalomu a sjezdu na divoké vodě, a pod Loučovicemi v Čertových proudech se jezdily rafty a adrenalínové disciplíny kajakářů. Kromě toho byly některé úseky trati mezi soutěžemi otevřeny i pro veřejnost. Vody, která teče jednou za rok, si přijela užít spousta vodáků. Mezi nimi i dva rafty ´ajtíků´ z IBM Brno, Žoržových kolegů, kterým jsme jeli zafandit. U slalomové tratě pod hrází byly davy lidí, tak jsme se vydali kolem řeky do Loučovic a hledali IBMáky. Nakonec jsme je našli až na dojezdu prvního úseku v Loučovicích. Než si skupinka odvážnějších sjela i druhý úsek, čekali jsme v Loučovicích a zašli do hospody se šííílenou obsluhou. Blížil se večer a počítačoví experti měli v plánu ještě bobovou dráhu, tak jsme se vraceli sami podél řeky proti proudu k hrázi, kde jsme parkovali. Pepča s Dolly byli spolu zase po delší době, tak si výlet pěkně užili.

V sobotu 9.8.2008 jsme v osm ráno z Budějic vyrazili směr Lipno. Cílem výletu byl tentokrát Vítkův Hrádek, zřícenina hradu v lesích za Lipenskou přehradou.
Abychom si cestu "zakčněli" a pro nás a hlavně pro pesany byla změna, dojeli jsme auty do Frymburka a na druhou stranu jezera jsme plánovali přejet přívozem. Dál se už pokračuje pěšky po žluté.
Lipno nás přivítalo ocelově šedou oblohou a mraky visely proklatě nízko. Déšť byl na spadnutí, chvílemi dokonce drobně mrholilo. Rozhodli jsme se, že když už jsme dojeli až sem, nepřízeň počasí nás nezastaví. A tak jsme zariskovali...... asi opravdu platí přísloví o štěstí, které přeje odvážným. I když nás cestou zastihl i déšť, výlet se nakonec vydařil a užili si ho všichni zúčastnění, ať už dvou- či čtyřnozí.

Fotky z výletu jsou v článku.

Výlet s psími i lidskými kamarády (tentokrát v čistě "fousaté" sestavě) na Šumavu jsme podnikli v sobotu 26.7.2008.
Auty jsme dojeli do Nové Pece a odtamtud pokračovali pěšky po zelené kolem Schwarzemberského kanálu, lesem a kamenným mořem až na Plešné jezero. Počasí nám přálo, sice byl první z avízovaných horkých dní, ale na Šumavě bylo ještě příjemně.
Otázkou byla do poslední chvíle délka trasy kterou dokážeme ujít - Quentin měl sedřené polštářky na zadních nohou. Naštěstí se ukázalo, že Lída je dobrý švec, vyrobila mu "piškoty" a Quentin v nich šlapal jako baletka celou cestu s námi. Na rádio, které si Lída vzala s sebou pro případ, že by seděla někde na kameni u cesty a čekala na návrat zbytku výpravy, tak ani nedošlo :o)

Fotky z výletu jsou v článku.